O mně

Zuzana Müllerová...

 

Jsem eklektik, svůj přístup volím podle stavu a situace klienta... to znamená, že já se přizpůsobím Vám.

Koučuji podle kritérií ICF a ČAKO.

 

Na psychologickou dráhu jsem se vydala, protože jsem chtěla zlepšit životy lidí - tedy i ten svůj.. Řekla bych, že psychologie mě naučila mít ráda lidi...

 

Psycholožkou jsem od roku 1989

 

Nevyhovoval mi "paušální" přístup k člověku, který je zabydlen v institucích, proto jsem se osamostatnila.

 

Soukromě podnikám od roku 1994

 

V rámci psychologického poradenství jsem:

Při práci s manažery se opakovalo téma "paušálního" přístupu: tréninky vzbuzují dojem, že existuje jedna jediná "správná" cesta pro všechny. Moje zkušenost s psychoterapií ale naznačovala, že musí existovat ještě i jiná, individuálnější, osobitější možnost...

Během života jsem potkávala různé povzbudivé přístupy k sebepodpoře lidí. První byla systemika, následovala asertivita, další pozitivní myšlení, ještě další Rogers a Gestalt - a nakonec duchovno, podpořené kvantovou fyzikou... S potěšením jsem zjišťovala, že se to nakonec všechno propojuje v jeden systém, v koučování.

Řekla bych, že tentokrát se učím mít ráda život...

 

Koučem jsem od roku 2007

 


Proč jsem se stala koučem?

Ke koučování mě mimo jiné inspiroval i veliký perský kocour mé matky. Byla jsem svědkem toho, jak namáhavě přelézá bránu vedoucí na zahradu, protože mu uniklo, že plot navazující na tuto bránu už tam není... smála jsem se, až jsem slzela a pak mi došlo, že něco podobného se mi asi někdy stavá taky a nejen mně ... Psychologové sice tvrdí, že všichni máme své "slepé skvrny", ale až ten kocour mi to předvedl názorně.

Jetliže je štěstí funkcí osobnosti, vidím v koučování nejrychlejší a nejschůdnější cestu od našich navyklých představ a přesvědčení k poznávání reálné skutečnosti. Učím se koučovat, abychom si vy i já všimli, že plot, který jsme si představovali, že je tam venku - a cítili ho uvnitř sebe, už tam není...

Nemám ráda lež, předsudky, manipulaci, nejistotu, strach a obavy.

 

V co věřím, že koučink dokáže?

Věřím, že klíčem ke zlepšení vztahu k čemukoli je zlepšení vztahu k sobě samému.

Na koučování se mi líbí, že náš cíl může být tím pevným bodem života, ke kterému se pak vztahujeme. Že kouč, když se dokáže zříct potřeb svého ega, může nesmírně podpořit druhého člověka, být s ním na stejné vlně... A nejvíce se mi líbí, že jako vedlejší produkt putování za cílem se samovolně zlepšují takové kvality jako je sebevědomí, sebedůvěra a sebeúcta. A pak potkáváme náhody a překvapení...

Pevně věřím tomu, že pokud jsou lidé za sebe schopni a ochotni nést odpovědnost, mohou se sebou během několika měsíců provést naprosto neuvěřitelnou změnu - tedy jen pokud sami chtějí... jinak to nefunguje.

 

Jak koučink mění mne?

Od absolvování kurzu sbírám praktické zkušenosti. Fascinuje mě šíře záběru nové metody.
Koučování mění i mne. Dnes stále častěji hledám důvody "proč něco udělat" oproti dřívějšímu hledání "proč to nedělat".

 


Odkazy:

Jsem členem České asociace koučů - Čako a volně spolupracuji i s International Coach Federation - ICF. Na stránkách obou asociací můžeže nalézt další informace o koučování.

 

http://www.cako.cz/

http://www.coachfederation.cz/

 

*česká verze encyklopedie "Who is Who?"

http://www.whoiswho-verlag.cz/